Bety
3. ROČNÍK
Cesta za duševním zdravím, absurdní humor a 19. století. Skutečný příběh pacientky ze sanatoria o jejím boji o návrat domů, který se neodvíjí, jak plánovala. Krátké historické drama vypichuje výsměch a barbarský přístup, s jakým se zacházelo s těmi, kteří odpočívají v neoznačených hrobech sanatorií.
Ava Bounds
Snímek Beth natočila 16letá všestranně nadaná autorka, Ava Bounds, jako svůj již několikátý film. I tento její snímek obdržel cenu - v roce 2021 vyhrála 'Beth' soutěž IMDb New Filmmaker a Ava Bounds se tak stala nejmladší držitelkou této ceny v historii.
O AUTORCE:
Ava Bounds, narozená v roce 2005, je mladá filmařka žijící v Yorkshiru ve Velké Británii. Ava je všestranně nadaná režisérka, scenáristka, profesionální herečka, hudebnice a výtvarnice, začala svou hereckou kariéru v londýnském West Endu ve věku 12 let, kdy šest měsíců pracovala se Samem Mendesem v dramatu Oliviera Winninga 'The Ferryman'.
K dnešnímu dni získaly Aviiny autorské filmy 19 cen na mezinárodních filmových festivalech, z nichž některé se kvalifikovaly na ceny BAFTA a Akademie.
Nyní na Filmové škole v Yorkshire a ve spolupráci s některými z nejtalentovanějších filmařů severní Anglie Ava pokračuje v psaní, vývoji a režii krátkých filmů ve svém vlastním absurdním stylu.
POZNÁMKA AUTORKY K FILMU BETH
"Beth je film, kterému se na každém kroku podařilo vyhnout omezením, které s sebou přinesla pandemie koronaviru v roce 2020 - asi mu bylo souzeno, abychom ho natočili. Mě osobně vždycky zajímala historická dramata a příběhy britských viktoriánských psychiatrických léčeben - ty pro mě v sobě nesou kus zapomenuté historie a fascinující příběhy.
Jako úplně první mě napadl závěr filmu. Pak jsem film začala rozvíjet dál, když jsem se pustila do zkoumání záznamů o skutečných pacientech v "sanatoriu pro duševně choré": The West Yorkshire Pauper Lunatic Asylum (nyní Highroyds) a o tom, jak a na základě čeho je sem přihlásili. Když jsem narazila na záznamy o Elizabeth Hannah Martinové, připadal mi její život jako příběh, který by se měl vyprávět. K tomu přesně zapadal do mého konceptu scénáře. Neustále jsem pak hercům připomínala, že Beth byla skutečná - byla to osoba jako my všichni, a že bychom ji a její boj měli při zpracování respektovat. Myslím, že i to pomohlo filmu hezky plynout.
Po návratu z covidového lockdownu jsem pak měla velké štěstí na celý štáb, kde byli všichni nejenom skvělí, ale i nadšení, že mohou znovu pracovat... Všechny lokace se nacházely v Yorkshiru ve Velké Británii - muzeum Workhouse, místní lesy, velký dobový dům a hřbitov Highroyds Asylum. Scéna v ložnici se natáčela ve staré kůlně, kterou jsem vyčistila a vymalovala. Kostýmy se sháněly obtížně, protože všechny půjčovny kostýmů byly kvůli covidu zavřené, ale i přesto nám na poslední chvíli přišla pomoc. Samotné natáčení jsme pak kvůli pandemii absolvovali s přísnými opatřeními proti covidu. Samotné počasí během něj ale bylo na severní Anglii nezvykle krásné!"
